V Praze na alergologii čekají pacienti tři až čtyři měsíce, chybí specialisté i kapacity

V Praze se na alergologické vyšetření běžně čeká tři až čtyři měsíce. Počet pacientů dlouhodobě roste, alergie se častěji objevují i u seniorů a malých dětí. V Česku má nějakou formu alergie přibližně třetina obyvatel, specialistů je kolem pěti set. Jejich nedostatek prodlužuje čekací doby a zvyšuje tlak na zdravotnický systém.

obrázek: V Praze na alergologii čekají pacienti tři až čtyři měsíce, chybí specialisté i kapacity
ilustrační

Na alergologické vyšetření se v Praze lidé běžně objednávají několik měsíců dopředu. Počet pacientů roste a volných termínů ubývá, což potvrzují i aktuální přehledy zveřejněné začátkem července 2026.

Podle odborníků už neplatí, že alergie postihují především děti. Stále častěji se objevují i u seniorů a zároveň přibývá malých dětí s potížemi, které dříve nebyly tak běžné.

V Česku má nějakou alergii přibližně třetina populace. Tlak na ordinace je proto nejvýraznější ve velkých městech, včetně Prahy, a také ve Středočeském kraji, odkud lidé často dojíždějí za specializovanou péčí.

Praha má desítky specialistů, přesto kapacity nestačí

V celé republice působí zhruba 500 alergologů. V Praze jich podle odborné společnosti pracuje přibližně 60 až 80. Problémem je i věkové složení lékařů - přibližně 40 procent alergologů je starších 60 let. Nových atestovaných odborníků přibývá kolem deseti ročně, což nestačí ani na náhradu těch, kteří odcházejí do důchodu.

Nedostatek specialistů je nejvíce znát v menších městech, odkud část pacientů míří do Prahy. Do metropole jezdí i lidé ze severních Čech. Výsledkem jsou plné čekárny a dlouhé objednací lhůty i tam, kde by kapacity měly být podle statistik nejvyšší.

Situaci dlouhodobě monitoruje také Česká společnost alergologie a klinické imunologie, která upozorňuje, že počet pacientů roste rychleji než počet dostupných specialistů.

Kolik lidí je v péči lékařů a jak se alergie vyvíjejí

Podle přehledů portálu Data o zdraví bylo v roce 2021 v alergologických ambulancích dlouhodobě sledováno více než 764 tisíc pacientů. Nejčastěji šlo o alergickou rýmu, která je nejvíce zastoupena ve věkové skupině 15 až 19 let.

Ústav zdravotnických informací a statistiky letos na jaře zveřejnil novou datovou sadu k alergické rýmě, která umožňuje srovnání krajů a sledování vývoje od roku 2010. Data se týkají pacientů v pravidelné péči, kteří docházejí na kontroly.

Dopady na systém: miliardové náklady a tisíce akutních stavů

Podle přehledu Svazu zdravotních pojišťoven se alergická rýma týká zhruba 2,5 milionu lidí, astma až jednoho milionu osob. K tomu je nutné připočítat stovky tisíc pacientů s atopickým ekzémem nebo potravinovou alergií. Celkové roční výdaje na léčbu alergií a astmatu se pohybují kolem čtyř miliard korun.

U těžkých alergických reakcí rozhodují často minuty. Podle dostupných údajů skončí v Česku ročně v nemocnici kvůli anafylaktickým stavům přibližně dva tisíce lidí.

Do budoucna se očekává další nárůst počtu alergiků. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace by do roku 2050 mohla mít nějakou alergii až polovina Evropanů. Pokud se tento vývoj potvrdí, budou čekací doby a nedostatek specialistů dlouhodobým tématem nejen v Praze a Středočeském kraji, ale i v dalších regionech.



Další články