Internetoví podvodníci letos ohrozili přes 10 miliard korun. Banky zachránily většinu peněz

Internetové podvody jsou stále propracovanější a často stojí na psychologickém nátlaku. Útočníci se vydávají za bankéře, policisty nebo investiční poradce, vytvářejí časový tlak a snaží se člověka přimět, aby sám potvrdil platbu, předal citlivé údaje nebo převedl peníze na údajně bezpečný účet.

Podvod často začíná telefonátem, SMS nebo falešným webem

Mezi běžné formy útoků patří falešné telefonáty, podvodné SMS zprávy a internetové stránky napodobující skutečné služby. Pachatelé se nespoléhají pouze na technické prostředky. Snaží se především získat důvěru oběti a následně ji přimět k určitému jednání.

Typickým příkladem je phishing. Oběť dostane zprávu s odkazem na web, který může velmi věrně napodobovat stránku banky nebo jiné známé služby. Po zadání přihlašovacích údajů nebo údajů platební karty se k nim dostanou útočníci.

Podvodné zprávy mohou být doplněné také upozorněním na údajný problém s účtem, platbou nebo doručením zásilky. Častým prvkem je časový limit, který má člověka přimět jednat bez ověření informací.

Útočníci využívají strach i vidinu vysokého zisku

Podle Policie ČR internetové podvody často obsahují psychosociální prvek. Pachatel se snaží vyvolat důvěru, nabídnout zdánlivě výhodnou příležitost nebo naopak oběť vystrašit údajnou hrozbou. Časová tíseň pak omezuje prostor pro ověření informací.

V případě telefonických podvodů může volající tvrdit, že účet je napadený, někdo se pokouší sjednat úvěr nebo je potřeba peníze okamžitě zabezpečit. Následuje požadavek na převod na takzvaný bezpečný účet, výběr hotovosti, sdělení bezpečnostního kódu nebo potvrzení operace v bankovní aplikaci.

Podvodník se přitom může vydávat za zaměstnance banky nebo policistu. V některých případech se na displeji telefonu může zobrazit i číslo, které působí jako oficiální kontakt instituce.

Investiční podvody začínají často malou částkou

Zvlášť nebezpečnou skupinu představují falešné investiční nabídky. Podvodníci využívají profesionálně působící internetové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajné zhodnocování peněz.

Oběť mohou nejprve přesvědčit k zaslání menší částky. Následně po ní požadují podstatně vyšší vklady. Pokud se pokusí peníze vybrat, může přijít další požadavek na poplatek nebo dodatečnou platbu.

Investiční podvody se objevují také v reklamách na sociálních sítích. Ty mohou zneužívat známé osobnosti, média nebo zavedené značky a vytvářet dojem, že propagovaná investice je skutečnou a prověřenou příležitostí.

Banky se snaží podezřelé převody zastavit

Banky využívají bezpečnostní systémy, které mohou podezřelé transakce zachytit ještě před jejich dokončením. Klient může být například upozorněn na neobvyklou platbu, požádán o její dodatečné ověření nebo může do řešení transakce vstoupit pracovník banky.

K dispozici jsou také funkce, pomocí kterých si klient může ověřit, zda mu skutečně volá zaměstnanec jeho banky. Podle České bankovní asociace se bankám během prvních sedmi měsíců roku podařilo ochránit více než 8,1 miliardy korun z prostředků, které byly podvodným jednáním ohroženy.

Přesto podle bankovní asociace zůstává důležitá také prevence. Útočníci totiž stále více využívají sociální inženýrství a snaží se člověka přimět, aby nebezpečnou operaci provedl sám.

Kampaň učí rozpoznat nejčastější podvody

Česká bankovní asociace letos zahájila šestý ročník kampaně #nePINdej!, která se zaměřuje na prevenci internetových a bankovních podvodů. Součástí kampaně je také nová verze Kybertestu.

V něm si mohou lidé ověřit, zda dokážou rozpoznat deset nejčastějších typů podvodů. Nová verze využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi.

Pozornost se zaměřuje rovněž na podvodnou reklamu na sociálních sítích. Podle České bankovní asociace byly letos na Facebooku a Instagramu zaznamenány desítky tisíc reklam, které zneužívají známé osobnosti, média nebo zavedené značky.

Jak postupovat při podezření na podvod

• Zavěste a ověřte si informace jinou cestou. Pokud volá údajný pracovník banky nebo policista, použijte oficiální kontakt instituce a nespoléhejte pouze na číslo příchozího hovoru.
• Neklikejte na odkazy v nečekaných SMS a e-mailech. Na web banky nebo jiné služby se dostaňte přes její oficiální aplikaci nebo ručně zadanou adresu.
• Nesdělujte přihlašovací údaje a bezpečnostní kódy. Kódy z SMS nebo potvrzení v bankovní aplikaci mohou sloužit ke schválení přihlášení či platby.
• Nepřevádějte peníze na údajný bezpečný účet. Pokud vás k takovému převodu někdo tlačí během telefonátu, hovor ukončete a informace si ověřte u banky.
• Buďte opatrní u investic nabízených přes internetovou reklamu. Profesionálně vypadající web ani údajný graf zisku nejsou samy o sobě důkazem, že jde o skutečnou investiční službu.
• Při podezření jednejte rychle. Kontaktujte banku a podle situace také Policii ČR. U již provedené platby může být důležitá rychlost oznámení.

Po podvodu je důležité uchovat důkazy

Pokud se člověk stane obětí internetového podvodu, měl by při oznámení poskytnout co nejúplnější informace o průběhu události. Důležité mohou být také elektronické údaje a zařízení, která byla při útoku použita, například telefon, počítač nebo tablet.

Policie při vyšetřování pracuje mimo jiné s elektronickými daty a podle charakteru případu spolupracuje také s bankami nebo poskytovateli internetového připojení. Uchování zpráv, e-mailů, telefonních čísel, odkazů a dalších podkladů proto může pomoci při objasňování podvodu.

Kde hledat ověřené informace

Praktická upozornění a doporučení k internetovým podvodům zveřejňuje Policie České republiky. Informace z oblasti kybernetické bezpečnosti poskytuje také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Přehled hlášených incidentů nabízí CSIRT.CZ a doporučení k bankovním podvodům zveřejňuje také Česká národní banka.

Společným prvkem různých podvodných scénářů je snaha přimět člověka k rychlému jednání. Zavěšení podezřelého hovoru, ověření informace prostřednictvím oficiálního kontaktu a odmítnutí nečekaných plateb nebo požadavků na citlivé údaje mohou zabránit finanční ztrátě.

Internetové podvody jsou stále propracovanější a často stojí na psychologickém nátlaku. Útočníci se vydávají za bankéře, policisty nebo investiční poradce, vytvářejí časový tlak a snaží se člověka přimět, aby sám potvrdil platbu, předal citlivé údaje nebo převedl peníze na údajně bezpečný účet.

Podvod často začíná telefonátem, SMS nebo falešným webem

Mezi běžné formy útoků patří falešné telefonáty, podvodné SMS zprávy a internetové stránky napodobující skutečné služby. Pachatelé se nespoléhají pouze na technické prostředky. Snaží se především získat důvěru oběti a následně ji přimět k určitému jednání.

Typickým příkladem je phishing. Oběť dostane zprávu s odkazem na web, který může velmi věrně napodobovat stránku banky nebo jiné známé služby. Po zadání přihlašovacích údajů nebo údajů platební karty se k nim dostanou útočníci.

Podvodné zprávy mohou být doplněné také upozorněním na údajný problém s účtem, platbou nebo doručením zásilky. Častým prvkem je časový limit, který má člověka přimět jednat bez ověření informací.

Útočníci využívají strach i vidinu vysokého zisku

Podle Policie ČR internetové podvody často obsahují psychosociální prvek. Pachatel se snaží vyvolat důvěru, nabídnout zdánlivě výhodnou příležitost nebo naopak oběť vystrašit údajnou hrozbou. Časová tíseň pak omezuje prostor pro ověření informací.

V případě telefonických podvodů může volající tvrdit, že účet je napadený, někdo se pokouší sjednat úvěr nebo je potřeba peníze okamžitě zabezpečit. Následuje požadavek na převod na takzvaný bezpečný účet, výběr hotovosti, sdělení bezpečnostního kódu nebo potvrzení operace v bankovní aplikaci.

Podvodník se přitom může vydávat za zaměstnance banky nebo policistu. V některých případech se na displeji telefonu může zobrazit i číslo, které působí jako oficiální kontakt instituce.

Investiční podvody začínají často malou částkou

Zvlášť nebezpečnou skupinu představují falešné investiční nabídky. Podvodníci využívají profesionálně působící internetové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajné zhodnocování peněz.

Oběť mohou nejprve přesvědčit k zaslání menší částky. Následně po ní požadují podstatně vyšší vklady. Pokud se pokusí peníze vybrat, může přijít další požadavek na poplatek nebo dodatečnou platbu.

Investiční podvody se objevují také v reklamách na sociálních sítích. Ty mohou zneužívat známé osobnosti, média nebo zavedené značky a vytvářet dojem, že propagovaná investice je skutečnou a prověřenou příležitostí.

Banky se snaží podezřelé převody zastavit

Banky využívají bezpečnostní systémy, které mohou podezřelé transakce zachytit ještě před jejich dokončením. Klient může být například upozorněn na neobvyklou platbu, požádán o její dodatečné ověření nebo může do řešení transakce vstoupit pracovník banky.

K dispozici jsou také funkce, pomocí kterých si klient může ověřit, zda mu skutečně volá zaměstnanec jeho banky. Podle České bankovní asociace se bankám během prvních sedmi měsíců roku podařilo ochránit více než 8,1 miliardy korun z prostředků, které byly podvodným jednáním ohroženy.

Přesto podle bankovní asociace zůstává důležitá také prevence. Útočníci totiž stále více využívají sociální inženýrství a snaží se člověka přimět, aby nebezpečnou operaci provedl sám.

Kampaň učí rozpoznat nejčastější podvody

Česká bankovní asociace letos zahájila šestý ročník kampaně #nePINdej!, která se zaměřuje na prevenci internetových a bankovních podvodů. Součástí kampaně je také nová verze Kybertestu.

V něm si mohou lidé ověřit, zda dokážou rozpoznat deset nejčastějších typů podvodů. Nová verze využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi.

Pozornost se zaměřuje rovněž na podvodnou reklamu na sociálních sítích. Podle České bankovní asociace byly letos na Facebooku a Instagramu zaznamenány desítky tisíc reklam, které zneužívají známé osobnosti, média nebo zavedené značky.

Jak postupovat při podezření na podvod

• Zavěste a ověřte si informace jinou cestou. Pokud volá údajný pracovník banky nebo policista, použijte oficiální kontakt instituce a nespoléhejte pouze na číslo příchozího hovoru.
• Neklikejte na odkazy v nečekaných SMS a e-mailech. Na web banky nebo jiné služby se dostaňte přes její oficiální aplikaci nebo ručně zadanou adresu.
• Nesdělujte přihlašovací údaje a bezpečnostní kódy. Kódy z SMS nebo potvrzení v bankovní aplikaci mohou sloužit ke schválení přihlášení či platby.
• Nepřevádějte peníze na údajný bezpečný účet. Pokud vás k takovému převodu někdo tlačí během telefonátu, hovor ukončete a informace si ověřte u banky.
• Buďte opatrní u investic nabízených přes internetovou reklamu. Profesionálně vypadající web ani údajný graf zisku nejsou samy o sobě důkazem, že jde o skutečnou investiční službu.
• Při podezření jednejte rychle. Kontaktujte banku a podle situace také Policii ČR. U již provedené platby může být důležitá rychlost oznámení.

Po podvodu je důležité uchovat důkazy

Pokud se člověk stane obětí internetového podvodu, měl by při oznámení poskytnout co nejúplnější informace o průběhu události. Důležité mohou být také elektronické údaje a zařízení, která byla při útoku použita, například telefon, počítač nebo tablet.

Policie při vyšetřování pracuje mimo jiné s elektronickými daty a podle charakteru případu spolupracuje také s bankami nebo poskytovateli internetového připojení. Uchování zpráv, e-mailů, telefonních čísel, odkazů a dalších podkladů proto může pomoci při objasňování podvodu.

Kde hledat ověřené informace

Praktická upozornění a doporučení k internetovým podvodům zveřejňuje Policie České republiky. Informace z oblasti kybernetické bezpečnosti poskytuje také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Přehled hlášených incidentů nabízí CSIRT.CZ a doporučení k bankovním podvodům zveřejňuje také Česká národní banka.

Společným prvkem různých podvodných scénářů je snaha přimět člověka k rychlému jednání. Zavěšení podezřelého hovoru, ověření informace prostřednictvím oficiálního kontaktu a odmítnutí nečekaných plateb nebo požadavků na citlivé údaje mohou zabránit finanční ztrátě.