Do Zoo Praha se po desetileté přestávce vrátili lemuři tmaví. Nový pár obývá ostrovní výběh naproti velkým želvám u dolní stanice lanovky, kde už podniká první výpravy do venkovní části expozice. Výběh se uvolnil po přesunu variů bělopásých k lemurům kata. Samice nového páru pochází z Prahy, samec se do metropole přestěhoval z plzeňské zoo.
Do Zoo Praha se po desetileté přestávce vrátili lemuři tmaví. Kontrastně zbarvený pár nyní obývá ostrovní výběh naproti velkým želvám u dolní stanice lanovky. Po seznámení s vnitřní částí expozice už zvířata začala podnikat první výpravy také do venkovního prostoru.
Návratu lemurů tmavých předcházel přesun variů bělopásých, kteří původně obývali zdejší ostrovní výběh. Zoo je nově spojila s lemury kata na jiném ostrově. Spojení podle zoo proběhlo úspěšně a uvolněný prostor mohl dostat další ohrožený druh pocházející z Madagaskaru.
Nové uspořádání zároveň rozšířilo druhovou skladbu této části areálu. Návštěvníci mohou v okolí dolní stanice lanovky pozorovat více druhů lemurů, každý ve svém výběhu.
Lemuři tmaví patří mezi endemické poloopice Madagaskaru. Pro tento druh je typický výrazný pohlavní dimorfismus, tedy rozdílný vzhled samců a samic. Samci mají černou srst, zatímco samice jsou rezavohnědé, mají světlejší spodní část těla a nápadně světlé štětičky kolem uší.
Oběma pohlavím jsou společné jantarově zbarvené oči a dlouhý huňatý ocas, který pomáhá při udržování rovnováhy. Pro lemury je charakteristická také dominance samic ve skupině.
Nový pár si nejprve zvykal na vnitřní část expozice. Zvířata postupně prozkoumávala její zákoutí, úkryty i další vybavení. Zaujaly je například bambus a suchá tráva. Součástí seznamování byl také tunýlek, odkud mohli lemuři pozorovat venkovní výběh.
Chovatelé následně dvojici pustili také ven. Lemuři tmaví tak nyní podnikají první nesmělé výpravy do ostrovního výběhu, kde je mohou pozorovat návštěvníci zoo.
Nový pár má přitom vazbu na obě zoo. Samec se do Prahy přestěhoval z plzeňské zoologické zahrady, zatímco samice pochází z Prahy.
Lemuři tmaví mají hustou srst, kterou si pročesávají pomocí takzvaného hřebínku. Tvoří ho spodní řezáky a špičáky. K pročesávání srsti jim slouží také dlouhý rozeklaný dráp na druhém prstu zadní nohy.
V potravě převažují plody, díky čemuž se lemuři podílejí také na šíření semen rostlin. V menší míře mohou fungovat rovněž jako opylovači. Při získávání nektaru se jim kolem tlamy zachytává pyl, který následně přenášejí mezi květy.
Lemuři tmaví v Zoo Praha