Podzimní stěhování v Praze vyjde rodinu až na 115 tisíc korun. Nájemné dál tlačí nedostatek bytů

Zářijové a říjnové stěhování představuje pro nájemníky jeden z nejvyšších jednorázových výdajů roku. Tříčlenná rodina zaplatí za první nájem, dvě kauce a stěhovací firmu přibližně 105 až 115 tisíc korun v Praze a 83 až 93 tisíc ve Středočeském kraji. Nových bytů se sice začíná stavět výrazně více, počet vydaných stavebních povolení ale v Praze meziročně klesl zhruba o pětinu.

První nájemné, dvě kauce a stěhovací firma vyjdou tříčlennou rodinu přibližně na 105 až 115 tisíc korun v Praze a 83 až 93 tisíc ve Středočeském kraji. Výpočet nezahrnuje zálohy na služby a energie ani případnou provizi realitní kanceláře.

Září a říjen patří k obdobím, kdy se na nájemním trhu mění bydliště nejvíce lidí. Pro tříčlennou rodinu přitom může být stěhování do nového bytu spojeno s jednorázovým výdajem přesahujícím 100 tisíc korun. V Praze vyjde první nájemné, dvě kauce a stěhovací firma podle realitních odborníků přibližně na 105 až 115 tisíc korun. Ve Středočeském kraji se stejný model pohybuje mezi 83 a 93 tisíci korunami.

Částky navíc nezahrnují zálohy na služby a energie ani případnou provizi realitní kanceláře. Podle údajů prezentovaných v souvislosti s nájemním trhem zvládne takový jednorázový výdaj z běžného účtu přibližně čtvrtina domácností. Ostatní mohou sahat do úspor a zhruba desetina lidí podle těchto údajů potřebuje pomoc známých nebo rodiny.

Podzim přináší nejvyšší poptávku po nájemním bydlení

Zářijová data ukazují další růst nabídkového nájemného. V Praze dosáhlo přibližně 460 korun za metr čtvereční, ve Středočeském kraji pak zhruba 358 korun. Od vyššího nájemného se následně odvíjí také výše kaucí, které se obvykle stanovují jako násobek měsíčního nájmu.

Září a říjen zároveň patří k nejsilnějším obdobím roku z hlediska hledání nového bydlení. Na trhu jsou domácnosti, kterým ve druhém pololetí končí nájemní smlouvy, i vysokoškolští studenti hledající před začátkem semestru samostatné bydlení nebo podnájem.

Podle Hendrika Meyera ze společnosti Bezrealitky může být letošní podzimní poptávka nejvyšší za posledních pět let. Vysoké ceny přitom podle něj přesun do nového bydlení části rodin komplikují.

Do budoucna může podle Meyera počet domácností, které budou nuceny řešit nové bydlení, dále růst. Rozdíl mezi tržním a smluvním nájemným se podle něj zvětšuje a část bytů, které se v posledních měsících prodaly, může po rekonstrukci znovu vstoupit na nájemní trh za nové tržní nájemné.

Bytová výstavba výrazně zrychlila, povolení ale ubývají

V samotné bytové výstavbě přineslo druhé čtvrtletí 2026 výrazný meziroční růst. Podle Českého statistického úřadu se v Praze od dubna do června začalo stavět 2 788 bytů. Meziročně to bylo o 59,2 procenta více.

Současně ale meziročně klesl počet vydaných stavebních povolení přibližně o pětinu. Ve druhém čtvrtletí 2026 bylo v Praze pro novou výstavbu budov vydáno 215 povolení, zatímco ve Středočeském kraji jich bylo 2 066.

Růst počtu zahájených staveb se zatím výrazně nepromítá do cen. Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze se letos v létě přiblížila 188 tisícům korun za metr čtvereční a průměrná prodejní cena překročila 182 tisíc korun za metr.

Byty zdražily výrazně rychleji než mzdy

Rozdíl mezi vývojem nabídky a cenami je patrný také při delším srovnání. V letech 2015 až 2025 vzrostl počet bytů v Praze přibližně o devět procent. V Bukurešti to bylo 16 procent a ve Varšavě 21 procent.

Ve stejném období vzrostly ceny stavebních pozemků o 193 procent a náklady na bytovou výstavbu o 144 procent. Ceny bytů se zvýšily o 177 procent, zatímco mzdy vzrostly o 90 procent.

Pavel Kliment, vedoucí české pobočky poradenské společnosti KPMG, v této souvislosti uvedl, že řešení dostupnosti bydlení souvisí také s vývojem těchto vstupních nákladů.

Podle Jiřího Krejčího, odborníka na reality portálu realingo.cz, hraje při doplňování bytového fondu významnou roli rychlost, s jakou jednotlivé evropské metropole dokážou rozšiřovat nabídku bydlení, a také zapojení města. V tomto srovnání podle něj Praha zaostává například za Helsinkami.

Praha má pro další výstavbu rozvojová území

Prostor pro další rozvoj podle podkladů nechybí. Rozvojová území vhodná pro novou výstavbu tvoří v Praze přibližně desetinu celkové plochy města. Podobný podíl připadá na tato území také v Budapešti, zatímco ve Varšavě je to přibližně 14 procent.

Pavel Kliment proto upozorňuje, že Praha má podle tohoto srovnání potenciál pro další rozvoj. Klíčovou otázkou zůstává, jak rychle se tento potenciál podaří promítnout do skutečné bytové výstavby.

Metropolitní plán počítá až se 350 tisíci bytů

Od 1. září 2026 je účinný nový Metropolitní plán. Ten podle prezentovaných údajů počítá s možností výstavby až 350 tisíc bytových jednotek.

Samotné přijetí plánu ale neznamená okamžitý vznik nových bytů. Rozhodující bude příprava konkrétních projektů a jejich následné povolení. Právě rozdíl mezi počtem zahájených staveb a vydaných stavebních povolení ukazuje, že mezi plánovaným rozvojem a skutečnou výstavbou zůstává několik kroků.

Dostupnost bydlení řešili také odborníci na summitu

Otázkou, jak bytovou výstavbu urychlit a zvýšit dostupnost bydlení, se v září zabývali také stavbaři, developeři a další odborníci na Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje v Obecním domě.

Na akci byla prezentována také anketa, podle níž označilo bydlení za klíčový problém 54 procent Pražanů. Bezpečnost uvedlo šest procent dotázaných. Údaje pocházejí z ankety prezentované organizátory summitu.