Vlny veder představují v Praze zvýšenou zátěž zejména pro seniory, malé děti a osoby s chronickými zdravotními potížemi. Městská zástavba zadržuje teplo i během večerních hodin, proto odborníci doporučují dodržovat pitný režim, vyhledávat stín, omezit fyzickou námahu v nejteplejší části dne a sledovat aktuální meteorologické výstrahy.
Vlny veder dopadají na Prahu výrazněji než na okolní krajinu. Městské povrchy, jako je asfalt a beton, během dne akumulují teplo a postupně ho uvolňují i večer. V centru tak bývá tepleji než na okraji města a někdy nepřichází ochlazení ani v noci.
Vysoké teploty představují pro tělo zvýšenou zátěž. Organismus ztrácí více tekutin a minerálů, což může vést k únavě, slabosti nebo horší schopnosti soustředění. U starších osob a lidí s chronickými potížemi mohou být projevy výraznější.
Citlivěji reagují zejména senioři, malé děti, těhotné a kojící ženy, lidé s vysokým krevním tlakem nebo onemocněním srdce a také osoby užívající některé léky. Pro tyto skupiny je vhodné plánovat den s ohledem na počasí a vyhýbat se nadměrné fyzické zátěži.
Základem je pravidelné doplňování tekutin během dne. Vhodná je čistá voda, slabě mineralizované vody nebo neslazené čaje. Slazené nápoje mohou žízeň spíše zvyšovat.
V nejteplejší části dne, obvykle mezi 11. a 15. hodinou, je vhodné omezit pobyt na přímém slunci. Pomáhá lehké, prodyšné oblečení světlých barev, pokrývka hlavy a ochranný krém. Fyzicky náročné aktivity je lepší přesunout na ráno nebo večer.
Aktuální výstrahy zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav. Vyšší stupně upozornění signalizují potřebu zvýšené opatrnosti.
Praktické je mít u sebe lahev s vodou a doplňovat ji podle potřeby. Informace o kvalitě kohoutkové vody podle jednotlivých lokalit zveřejňují Pražské vodovody a kanalizace.
V některých částech města jsou instalována pítka a mlžítka, která pomáhají rychle snížit pocitové teplo. Například Praha 7 provozuje vodní prvky sezonně a uvádí jejich dostupnost na svých stránkách.
Větrání je nejúčinnější brzy ráno a večer, kdy je venkovní vzduch chladnější. Přes den pomáhá zastínění oken pomocí žaluzií nebo závěsů. V horku uleví ventilátor, vlažná sprcha nebo studený obklad na zápěstích či krku.
Při používání klimatizace je vhodné nastavit rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou přibližně na 5–7 stupňů, aby nedocházelo k tepelnému šoku při přechodu ven.
Vysoké teploty mohou být náročné i při cestování. V přeplněných spojích MHD se teplota zvyšuje rychleji, proto je dobré mít u sebe vodu a v případě nevolnosti vystoupit a vyhledat stín.
V autě může teplota stoupat velmi rychle. Je důležité nenechávat uvnitř děti ani zvířata, a to ani na krátkou dobu.
Mezi první příznaky patří bolest hlavy, únava, slabost, nevolnost nebo svalové křeče. Pomáhá přesun do stínu, klid, pomalé doplňování tekutin a ochlazení těla.
Při výrazném zhoršení stavu, zmatenosti nebo potížích s orientací je vhodné vyhledat odbornou pomoc. V případě ohrožení života je možné volat tísňové linky 155 nebo 112.
V horkých dnech může být užitečné připomenout pitný režim starším členům rodiny nebo sousedům, kteří žijí sami. I drobná pomoc může předejít zdravotním komplikacím.