Řidiči stále méně míří autem do centra Prahy, přednost dostává MHD

Do centra Prahy míří v pracovní dny méně aut než před několika lety. Podle dopravní ročenky Technické správy komunikací přijíždělo v roce 2025 po hlavních silnicích a dálnicích do metropole v průměru 369 tisíc vozidel za pracovní den. Do centra jich směřovalo 237 tisíc, o 24 tisíc méně než v roce 2021.

Podle dopravní expertky Zuzany Čarské z ČVUT může k poklesu přispívat dostupná městská hromadná doprava. Významnou roli podle ní hraje také proměna města, kdy se část firem a obchodů přesouvá z centra k jeho okrajům. Lidé tak podle ní nemají vždy důvod cestovat autem přímo do centrálních částí Prahy.

Nejvíce aut projede ve čtvrtek

Dopravní zatížení se během týdne liší. Nejvíce vozidel se v Praze pohybovalo ve čtvrtek, nejméně v neděli. Celkový počet evidovaných automobilů v metropoli dosáhl 1,36 milionu.

Změny v dopravních proudech se projevily také v pořadí nejvytíženějších komunikací. Z první pětice vypadla Brněnská ulice, která je důležitým spojením Prahy s dálnicí D1. Podle odborného komentáře může se změnou souviset také rozvoj dálniční sítě a nové možnosti tras směrem na Moravu.

Jedním z úseků, které mohou ovlivňovat rozložení dopravy, je část dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem. Ta byla otevřena v srpnu 2026 a vytvořila další možnost pro cestu směrem na Moravu.

Barrandovský most projelo 143 tisíc vozidel denně

Nejzatíženějším pražským mostem zůstává Barrandovský most. V roce 2025 po něm během běžného pracovního dne projelo 143 tisíc vozidel, což bylo nejvíce za posledních pět let. Most přitom patřil k nejvytíženějším místům v Praze i v letech 2022 až 2024, kdy jeho provoz komplikovala rozsáhlá rekonstrukce.

Barrandovský most propojuje jižní část Prahy a navazuje na Jižní spojku. Podle Zuzany Čarské je jedním z důvodů jeho vysokého zatížení absence plnohodnotné alternativy. Nejbližší objízdnou možnost představuje Radotínský most, který leží přibližně šest kilometrů jižně od Barrandovského mostu mimo hustě zastavěnou část města.

Vysoká intenzita provozu přitom podle Čarské neznamená, že se na samotném mostě pravidelně tvoří dlouhé kolony. Problémy se častěji objevují na méně kapacitních příjezdech a napojeních, kde se doprava zpomaluje.

Část dopravní zátěže v jižní části města pomáhá rozložit také Dvorecký most, který byl otevřen v dubnu 2026 a slouží veřejné dopravě, pěším a cyklistům.

Do budoucna má situaci v jižní části metropole ovlivnit také dostavba jihovýchodní části Pražského okruhu, která má být dokončena v roce 2028.

Jižní spojka patří k nejzatíženějším místům

Vysoká intenzita dopravy se netýká pouze Barrandovského mostu. Pět z pětadvaceti nejzatíženějších míst v Praze se nachází v oblasti Jižní spojky. Nejvíce vozidel loni projelo mimoúrovňovou křižovatkou mezi ulicí 5. května a Jižní spojkou, kde dopravní ročenka evidovala 214 tisíc vozidel.

Jižní spojka je podle Zuzany Čarské páteřní komunikací jižní části Prahy a kromě běžné městské dopravy po ní vede také kamionová doprava.

Mezi velmi frekventované komunikace patří také úsek kolem Vídeňské ulice, která spojuje Jižní spojku s Kunraticemi a Pražským okruhem. Dopravní situaci zde během léta komplikovala oprava železničního mostu.

Hlávkův most je druhý nejvytíženější

Mezi nejzatíženější pražské komunikace patří také Hlávkův most, který navazuje na severojižní magistrálu. V roce 2025 po něm projelo 65 tisíc vozidel za běžný pracovní den. V pořadí pražských mostů byl po Barrandovském mostu druhý nejvytíženější.

Provoz na Hlávkově mostě během roku ovlivnily také opravy. Letní omezení už k datu zveřejnění článku skončila. Další významné dopravní stavby město plánuje i do budoucna. Patří mezi ně modernizace Strahovského tunelu, který je součástí Městského okruhu, nebo úpravy Štěrboholské spojky propojující Jižní spojku s Pražským okruhem.

Praha chce při opravách zkrátit omezení

Praha chce u významných dopravních staveb v dalších letech využívat nepřetržitý režim prací, tedy 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Cílem je zkrátit dobu oprav a omezit jejich dopad na provoz.

Tento postup město využilo například při rekonstrukci Kbelské, která byla dokončena po 43 dnech. Kbelská zároveň plní významnou dopravní funkci, protože v současnosti nahrazuje chybějící část Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi. Loni jejími křižovatkami projíždělo téměř 70 tisíc vozidel denně.

Další významnou chybějící částí okruhu zůstává severní propojení mezi Suchdolem, Chabry, Březiněvsí a Satalicemi. Jeho dokončení má v budoucnu nabídnout další možnost pro rozložení dopravy, která dnes využívá kapacitní komunikace uvnitř metropole.