Sto tisíc korun a rok podpory: pražský projekt ukázal, co lidem bez domova nejvíc pomáhá

Pražský experiment New Leaf poskytl stovce lidí bez domova jednorázovou částku 100?000?Kč a sledoval, jak různé formy podpory ovlivní jejich životní situaci. Peníze pomohly, největší efekt však měla pravidelná sociální práce, zejména při udržení bydlení a zlepšení zdraví.

obrázek: Sto tisíc korun a rok podpory: pražský projekt ukázal, co lidem bez domova nejvíc pomáhá
ilustrační

Praha dokončila roční sociální experiment, který zkoumal, jak jednorázová finanční podpora a různé formy doprovodné pomoci ovlivní život lidí bez domova. Projekt ukázal, že samotné finance mohou situaci zlepšit, ale největší rozdíl přináší pravidelný kontakt se sociálním pracovníkem.

Projekt New Leaf Česko realizovala organizace Neposeda. Vybraní účastníci dostali jednorázově 100?000?Kč na anonymní platební kartu. Výzkumníci porovnávali čtyři skupiny: pouze finanční podporu, pouze sociální práci, kombinaci obojího a kontrolní skupinu bez nové podpory. Projekt navázal na zkušenosti z Kanady a byl přizpůsoben českému prostředí.

Do studie vstoupilo sto lidí

Do výběru se přihlásily stovky zájemců, podmínky splnilo 100 účastníků. Šlo o lidi, kteří nebyli bez domova dlouhodobě, obvykle méně než dva roky. Podmínkou byla také absence závažné závislosti. Roční sledování dokončilo 99 osob. Průměrný věk byl 45,5 roku a medián doby bez domova činil 13,5 měsíce.

Úvodní dotazníky ukázaly vysokou míru stresu: téměř polovina účastníků uváděla úzkost a napětí. Rizikové pití alkoholu se objevilo u více než poloviny, užívání drog uvedla přibližně třetina.

Bydlení: největší efekt měla sociální práce

Nejvýraznější výsledky se objevily v oblasti bydlení. Účastníci, kteří měli pravidelnou sociální podporu, si bydlení udrželi v 80?procentech případů. Ve skupině bez této podpory to bylo 42?procent.

Celkově si během projektu nějakou formu bydlení zajistilo 80?procent účastníků. Stabilní bydlení mělo na konci sledování 58?procent z nich.

Ukázalo se také, že důležitá je jednoduchá struktura podpory: připomínky schůzek, flexibilní domlouvání termínů a možnost volby konkrétního pracovníka. Výzkumníci upozornili i na riziko dluhů a exekucí, které mohou částku rychle snížit.

Užívání návykových látek kleslo

Data ukázala pokles užívání návykových látek. Podíl lidí, kteří uváděli jejich užívání, klesl z 65?procent na začátku projektu na 38?procent na jeho konci.

Práce a příjmy: růst zejména u lidí s podporou

Při vstupu do projektu měla práci zhruba polovina účastníků. Průměrný měsíční příjem vzrostl z 10?161?Kč na přibližně 15?250?Kč. Výraznější zlepšení zaznamenali lidé, kteří byli v pravidelném kontaktu se sociálním pracovníkem.

Nejvyšší výdaje byly v prvních třech měsících. Peníze směřovaly hlavně na základní potřeby: v průměru kolem 6?000?Kč na bydlení, 2?000?Kč na jídlo a více než 10?000?Kč na oblečení.

Duševní zdraví: zlepšení u lidí se sociální podporou

U části účastníků se sociální podporou se výrazně snížila míra duševní nepohody. Podle týmu to souviselo s tím, že lidé nemuseli řešit každodenní existenční tlak a získali prostor plánovat další kroky.

Náklady projektu a další postup

Celkové náklady projektu činily přibližně 12?milionů korun. Z toho 3,5?milionu poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Finanční prostředky pro účastníky (40 jednorázových částek po 100?000?Kč) zajistili sociální investoři z řad jednotlivců, firem a nadací.

Ekonomické vyhodnocení dopadů na veřejné rozpočty má být zveřejněno v září 2026.

Bezdomovectví se netýká jen Prahy; řeší jej i obce ve Středočeském kraji. Projekt poskytl samosprávám i státu konkrétní data. Výsledky ukazují, že nejlépe funguje kombinace rychlé finanční pomoci a dlouhodobé sociální práce založené na důvěře.



Další články