Telefonní budky v Česku skončily po více než sto letech. Poslední zmizela před pěti lety

Před pěti lety byla v Česku odstraněna poslední telefonní budka, čímž symbolicky skončila více než stoletá éra veřejných telefonních automatů. Jejich příběh začal už v roce 1911, kdy se první budka objevila v pražských ulicích. S nástupem mobilních telefonů však jejich využití rychle klesalo. Některé obce si budky ponechaly a proměnily je v malé veřejné knihovny.

obrázek: Telefonní budky v Česku skončily po více než sto letech. Poslední zmizela před pěti lety

Telefonní budky patřily k českým ulicím více než sto let. Poslední veřejný telefonní automat byl odstraněn před pěti lety v obci Hlubyně na Příbramsku. Přístroj už několik let před demontáží nikdo nevyužíval, protože zájem o volání z budek postupně mizel s rozšířením mobilních telefonů.

Část obcí se rozhodla budky zachovat a přetvořit je na takzvané knihobudky, které dnes slouží jako komunitní knihovny. Původní účel telefonních automatů tak získal novou podobu, která podporuje sousedské sdílení knih.

Od prvních linek k veřejným automatům

Telefonní linky se v českých zemích objevily už v roce 1881 a o rok později byla v Praze zprovozněna první veřejná ústředna. Telefonování se však stalo dostupnějším až v roce 1911, kdy se v ulicích objevila první telefonní budka, později označovaná jako veřejný telefonní automat.

Podle historických pramenů mohla první budka stát na Staroměstském náměstí. Dobové fotografie ukazují, že další byly instalovány například v podloubí Šternberského paláce ještě před první světovou válkou. V období první republiky se budky staly běžnou součástí měst a často sloužily i jako nosiče reklam.

Rozmach v době bez mobilů

Největší rozšíření telefonních budek přišlo v období socialismu. V době, kdy pevné linky nebyly běžně dostupné a jejich zřízení trvalo i několik let, představovaly budky a veřejné telefonní stanice důležitý způsob komunikace. Tyto stanice se nacházely nejen na úřadech, ale i v některých soukromých bytech, kde byly určeny k veřejnému použití.

Na přelomu tisíciletí provozovala společnost O2 více než 30 000 telefonních automatů. Kromě běžných hovorů sloužily také pro tísňová volání a hlášení mimořádných událostí. S nástupem mobilních technologií však jejich využití rychle klesalo.

Útlum a konec telefonních budek

Po roce 2010 začal počet budek výrazně ubývat. Na konci roku 2019 bylo zrušeno 2 750 automatů provozovaných komerčně mimo univerzální službu. V roce 2020 zůstalo v provozu už jen 1 150 budek v obcích do 200 obyvatel. Ke konci téhož roku byly i tyto automaty odpojeny a budky postupně demontovány.

Historie telefonních budek však sahá ještě dál. První budka na světě byla instalována v roce 1878 v americkém New Havenu, i když tehdy ještě neumožňovala platbu mincemi. První evropská budka vznikla v roce 1881 v Berlíně a fungovala na principu papírových kuponů.

Technologický vývoj a příchod karet

První budku s mincovním automatem vynalezl Američan William Gray v roce 1889. Jeho zařízení se rychle rozšířilo a na začátku 20. století už byly v USA desítky tisíc budek. Do 50. let byly většinou dřevěné, později je nahradily skleněné a kovové konstrukce.

V Československu se platební karty pro telefonní automaty objevily na jaře 1991. První kartový automat byl instalován 14. května 1991 v Olšanské ulici v Praze, o den později následoval další na Výstavišti. První mimopražský automat začal fungovat v roce 1992 v Brně.

Telefonní budky dnes zůstávají připomínkou technologického vývoje i součástí kulturní historie. V některých zemích, například ve Velké Británii, se ikonické červené budky staly chráněnými prvky architektury a dodnes patří k místním symbolům.



Další články