Turnov znovu vede žebříček kvality života, následují Luhačovice a Žamberk

Turnov si i v roce 2026 udržel pozici regionu s nejvyšší kvalitou života. V aktuálním Indexu prosperity regionů obsadil první místo, stejně jako v předchozím roce. Druhou příčku získaly Luhačovice a třetí skončil Žamberk.

Výsledky druhého ročníku zveřejnili autoři ve čtvrtek 9. dubna 2026. Projekt vzniká ve spolupráci České spořitelny a analytické platformy Evropa v datech.

Hodnocení zahrnuje všech 205 obcí s rozšířenou působností a Prahu. Analytici pracovali se sedmi tematickými oblastmi a celkem 49 ukazateli. Oproti loňsku přibyly nové metriky, mimo jiné zaměřené na volnočasové možnosti a dostupnost zdravotní péče.

Turnov si udržel náskok díky široké nabídce aktivit, silnému sportovnímu zázemí a stabilním výsledkům napříč sledovanými oblastmi. Místní sportovní kluby dlouhodobě sdružují tisíce členů, což se pozitivně odráží v celkovém hodnocení.

Na opačném konci žebříčku se umístil Horšovský Týn. Za ním následují Bílina a Podbořany, které byly na posledním místě i v loňském roce.

Skokani roku: výrazné posuny v Novém Boru i Králíkách

Největší zlepšení zaznamenal Nový Bor, který si polepšil o 82 míst a skončil na 92. pozici. Výrazný posun vykázaly také Králíky, jež se posunuly o 73 příček na 35. místo. Litoměřice se dostaly na 90. pozici, zatímco loni byly na 162. místě.

Růst zaznamenala i velká města. Praha se jako samostatně hodnocený region posunula na 9. místo, Brno obsadilo 25. příčku.

Regionální rozdíly přetrvávají

Autoři indexu upozorňují, že některé mikroregiony se potýkají s důsledky historického vývoje nebo dlouhodobě slabší ekonomické základny. Tyto rozdíly se promítají i do krajského srovnání: nejlépe vychází Praha, zatímco na konci žebříčku zůstává Ústecký kraj a za ním Karlovarský kraj.

Podle analytiků však i v krajích s nižším celkovým hodnocením existují menší území, která vykazují nadprůměrné výsledky. Celkově ale rozdíly mezi regiony zůstávají výrazné.

Výzvy: malé obce i dostupnost lékařů

Index upozorňuje také na roztříštěnost samospráv. V Česku je přes šest tisíc obcí, z nichž mnohé mají omezené kapacity na větší investice. To se promítá do možností rozvoje i dostupnosti služeb.

Dalším tématem je zdravotnictví. Venkovské oblasti se potýkají s úbytkem lékáren a zhoršující se dostupností služeb. Nedostatek praktických a dětských lékařů se týká nejen odlehlých regionů, ale i rychle rostoucích obcí v okolí velkých měst. Naopak velká centra narážejí na vysoké ceny bydlení a omezenou nabídku.