Vláda schválila návrh změn třetího pilíře označovaný jako Lepší penzijko. Počítá s limitem poplatku za správu ve výši 0,5 procenta, změnou investiční strategie podle věku a vyšší podporou mladých a dětí. Transformované fondy mají podle návrhu skončit na konci roku 2036.
Vláda schválila návrh změn doplňkového penzijního spoření, který Ministerstvo financí označuje jako Lepší penzijko. Návrh má upravit pravidla třetího pilíře, ve kterém si podle ministerstva spoří necelé čtyři miliony lidí. Pokud změny projdou Parlamentem, dotknou se například výše poplatků, způsobu investování i státní podpory.
Návrh Ministerstvo financí představilo letos v červnu. Jeho součástí je také postupné ukončení transformovaných fondů. Ty vznikly z dřívějšího penzijního připojištění a od roku 2013 už do nich nelze vstoupit.
Jednou z hlavních navrhovaných změn je úprava poplatků penzijních společností. Návrh stanovuje jednotný strop poplatku za správu ve výši 0,5 procenta ročně. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů má zároveň skončit výkonnostní poplatek. Pravidla pro alternativní fondy mají zůstat beze změny.
Ministerstvo financí změnu zdůvodňuje snahou o snížení nákladů spojených se spořením na penzi. Podle resortu jde o jednu z klíčových částí připravované úpravy třetího pilíře.
Novinkou má být také možnost nabídnout novým klientům jako výchozí strategii takzvaný životní cyklus. Investování by se v takovém případě postupně měnilo podle věku člověka a blížícího se okamžiku, kdy bude chtít své úspory využít.
U lidí do 50 let návrh počítá s tím, že nejméně 80 procent prostředků bude v akciovém fondu a nejvýše deset procent v alternativním fondu. Po dosažení 50 let by se podíl prostředků v konzervativnějších investicích postupně zvyšoval.
Součástí návrhu je také zrušení povinného investičního dotazníku před uzavřením smlouvy. Ministerstvo financí tento krok spojuje mimo jiné s možností, aby mladší klienti nebyli automaticky vedeni k příliš konzervativnímu způsobu investování.
Změny se mají týkat také státní podpory. U nezletilých má klesnout minimální měsíční vklad potřebný pro získání státního příspěvku na 100 korun.
Pro lidi do 30 let návrh počítá se zvýšením státního příspěvku na 40 procent měsíčního vkladu. Další novinkou má být možnost pro střadatele do 36 let vybrat po nejméně deseti letech spoření jednou až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a pokračovat ve spoření se zbývající částí úspor.
Výběr této části úspor podle návrhu nebude podmíněn konkrétním účelem.
Výraznou změnou je plánované ukončení transformovaných fondů. Podle Ministerstva financí v nich v současnosti spoří přibližně 1,7 milionu lidí, kteří v nich mají dohromady zhruba 340 miliard korun.
Transformované fondy poskytují garanci nezáporného zhodnocení na konci každého roku. Návrh počítá s jejich ukončením k 31. prosinci 2036. Desetileté přechodné období má lidem umožnit připravit se na změnu a případně pokračovat ve spoření v jiném typu fondu.
Návrh kritizuje Asociace penzijních společností ČR. Podle jejího stanoviska samotné snížení poplatků nezaručí vyšší výnosy pro střadatele. Asociace zároveň upozorňuje na ekonomickou stránku navrhovaného limitu a na náklady, které penzijní společnosti se správou úspor mají.
Asociace naopak pozitivně hodnotí strategii životního cyklu a plánovanou podporu mladých klientů. K nastavení poplatků má ale zásadní výhrady.
Schválením vládou se změny nestávají platnými pravidly pro penzijní spoření. Návrh nyní čeká projednání v Parlamentu, kde může ještě doznat změn.
Ministerstvo financí představilo základní parametry projektu Lepší penzijko už 3. června 2026. Podle resortu by navrhované změny měly státní rozpočet stát přibližně 1,2 miliardy korun ročně.