Praha 19. října 2026 schválila výsledek soutěže na geotechnický monitoring pro plánovanou dostavbu vnitřního městského okruhu. Zakázka za 296,6 milionu korun bez DPH zahrnuje průzkumné vrty, tři štoly a sledování geologických a vodních poměrů. Magistrát chce ještě letos vypsat navazující soutěž na podrobný průzkum s předpokládanou cenou 2,47 miliardy korun včetně DPH. Výstavba první části chybějícího úseku má začít v roce 2029, dokončení celého okruhu město plánuje na rok 2042.
Praha schválila další krok k dostavbě chybějící části vnitřního městského okruhu. Radní v pondělí 19. října 2026 rozhodli o výsledku soutěže na geotechnický monitoring, který bude součástí přípravy podrobného průzkumu budoucí trasy. Za zakázku město zaplatí přibližně 296,6 milionu korun bez DPH. Původní předpokládaná hodnota činila 315 milionů korun bez DPH.
Soutěž byla rozdělena na dvě části. Monitoring úseku mezi Pelc-Tyrolkou a U Kříže zajistí sdružení vedené společností SG Geotechnika, které nabídlo cenu zhruba 104,4 milionu korun bez DPH. Druhou část mezi Balabenkou a Rybníčky provede sdružení vedené firmou Pudis za přibližně 192,2 milionu korun bez DPH.
Geotechnický průzkum má ověřit vlastnosti podloží v místech plánovaných tunelů. Počítá s průzkumnými vrty a vyražením tří štol, které mají zmapovat horninové prostředí v oblastech budoucího tunelu Bílá Skála a Jarovského a Malešického tunelu.
Součástí přípravy bude také hydrogeologický monitoring budoucích štol a stavebně-technický průzkum. Sledování vodních poměrů má pomoci získat podklady o podzemních vodách v dotčeném území. Informace o přípravě projektu město zveřejňuje na webu Městský okruh.
Schválený monitoring je součástí přípravy rozsáhlejšího geotechnického průzkumu. Magistrát plánuje ještě v roce 2026 vypsat soutěž na jeho provedení s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun včetně DPH. Pokud příprava proběhne bez výraznějších zdržení, samotný průzkum by mohl začít na přelomu prvního a druhého čtvrtletí roku 2027. Jeho součástí má být zahájení ražby průzkumných štol.
Projekt dostavby okruhu město přepracovalo v roce 2019. Oproti původnímu řešení se délka plánovaných tunelů prodloužila ze 4,2 na 8,5 kilometru. Odhad nákladů na dostavbu zveřejněný v roce 2025 činil přibližně 113 miliard korun bez DPH.
V roce 2025 zadalo vedení Prahy původním projektantům – společnostem Satra, Mott MacDonald CZ, Pudis a Metroprojekt – úpravu dokumentace podle schválených změn a dopracování projektu pro vydání stavebního povolení. O jeho vydání chce magistrát podle dřívějších informací požádat ještě v roce 2026.
Chybějící část vnitřního městského okruhu má propojit oblast Pelc-Tyrolky, kde navazuje tunel Blanka, se Štěrboholy. Součástí projektu je také Libeňská spojka, která má propojit okruh s dálnicí D8. Podle současného harmonogramu chce magistrát zahájit výstavbu v roce 2029 v úseku mezi napojením na Jižní spojku v Rybníčkách a Českobrodskou.
U dalších úseků mezi Českobrodskou a Balabenkou, mezi Pelc-Tyrolkou a U Kříže a u Libeňské spojky mezi Vychovatelnou a Balabenkou je nejprve potřeba postavit a zprovoznit Hloubětínský tunel. Ten má převést část automobilové dopravy z Kbelské ulice pod zem a podle současného plánu má být dokončen v roce 2033. Výstavba zbývajících částí okruhu by tak mohla začít v roce 2034. Kompletní zprovoznění poslední části okruhu město očekává v roce 2042.
Vnitřní městský okruh Praha financuje z vlastních zdrojů. V provozu je například úsek od Pelc-Tyrolky přes tunelový komplex Blanka směrem na Prahu 6 a Prahu 5, dále přes Strahovský tunel a tunel Mrázovka k Barrandovskému mostu a následně po Jižní spojce. Na východě města trasa navazuje na Štěrboholskou radiálu.
První části okruhu začaly sloužit dopravě v 80. letech minulého století. Dosud posledním významným rozšířením bylo otevření tunelového komplexu Blanka v září 2015. Dokončení zbývajících úseků má propojit současné části okruhu do souvislého celku.