Česká republika byla v prvním pololetí roku 2026 vůči rozpočtu Evropské unie v plusu 38,2 miliardy korun. Podle ministerstva financí k výsledku přispělo rychlejší čerpání evropských fondů na dopravu, životní prostředí, školství nebo sociální služby. Česko patří mezi nejrychlejší státy EU v čerpání prostředků z kohezní politiky.
Česká republika byla v prvním pololetí roku 2026 vůči rozpočtu Evropské unie v plusu 38,2 miliardy korun. Stát tak z evropského rozpočtu získal více prostředků, než kolik do něj odvedl. Podle Ministerstva financí je výsledek meziročně lepší o 14,2 miliardy korun.
Podle Ministerstva financí souvisí zlepšení především s rychlejším čerpáním peněz z kohezní politiky Evropské unie. Tyto prostředky směřují například do dopravní infrastruktury, ochrany životního prostředí, školství nebo sociálních služeb.
Česko podle průběžných údajů Evropské komise patří mezi nejrychlejší země EU v čerpání těchto prostředků. Z celkové alokace na období 2021 až 2027 bylo podle ministerstva vyplaceno 29,7 procenta a dalších 86,1 procenta prostředků bylo přiděleno konkrétním projektům.
Důležitou roli při využívání evropských fondů hraje takzvané pravidlo N+3. To stanovuje, že přidělené prostředky musí stát využít v určeném termínu, jinak může o jejich část přijít.
Ministerstvo financí uvedlo, že Česká republika splnila tento požadavek k 31. prosinci 2025 a o přidělené prostředky nepřišla. Stejný cíl chce stát udržet i na konci roku 2026.
Ve srovnání s prvním pololetím roku 2025 se čistá pozice Česka vůči Evropské unii zlepšila. Tehdy byla po započtení prostředků z nástroje EU na podporu oživení v plusu 24 miliard korun.
Za celý rok 2025 pak čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU dosáhla podle Ministerstva financí 77,9 miliardy korun.
Čistá pozice vyjadřuje rozdíl mezi příjmy z evropského rozpočtu a odvody České republiky do společné evropské kasy. Samotné číslo ale neukazuje například to, jak rychle se evropské peníze proměňují v dokončené projekty nebo služby.
Do celkového obrazu vztahu Česka a Evropské unie vstupují také další faktory, například fungování jednotného trhu. Přesnější vyhodnocení poskytuje až dlouhodobější pohled a celoroční bilance.